ČAS
Jedno z mých životních hesel zní: „Všechno má svůj čas." Až se vám nebude dařit přes největší úsilí dotáhnout své cíle a snažení do konce, bude se vám zdát, že vám uniká láska, práce i peníze, nezoufejte a snažte se trošku méně tlačit na pilu. Váš čas prostě ještě nenastal. Někdy je všechno jenom otázkou trpělivosti, a ta - jak známo - přináší růže. Až nastane ten pravý okamžik, úspěch se dostaví jakoby sám od sebe. Věřte mi. Vím, o čem mluvím.
ČEKANKA
Říkáte, že tuto rostlinku neznáte a že snad už u nás na lukách ani neroste? Ale roste, je jenom třeba vědět, kde ji hledat a jak vypadá. Je velice nenáročná na půdu, a tak se často nachází i na suchých půdách, u cest a na rumištích. Její modré květy jsou jako barva pomněnek. Můžeme sbírat listy i kořen. Čekanka totiž poskytne svými léčebnými účinky dobrodiní těm, kdo trpí nechutenstvím, žlučovými kameny, potížemi s trávením, neřkuli zácpou. Čaje připravené z této bylinky podporují tvorbu žluči a ulehčují trávení, neboť mají příznivý vliv i na produkci žaludeč-ních šťáv. Čekankové puky, které se občas objevují v obchodech, to je plod uměle vypěstované a vyšlechtěné čekanky, vhodný k přípravě salátů nebo k dušení jako jiná zelenina. V mnohých kávovinových směsích najdeme upražený če-kankový kořen. Máte-li tedy žlučníkové potíže a nesnášíte kávu, zkuste kávovinu z čekanky. Pomůže vám při trávení a záchvat po ní určitě nedostanete.
ČERVENÉ
Říká-li se o vínu, že je mlékem starců (viz bílé VÍNO víno), tak o tom červeném to platí dvojnásob. Když se jednou ptali Miroslava Horníčka, proč pije červené víno, a ne bílé, vtipně odpověděl: „Piju-li bílé víno, vyčurám bílé. Piju-li červené víno, vyčurám taky bílé. Myslím si tedy, že z toho červeného něco dobrého ve mně opravdu zbylo, a proto piju červené." Ať už je to jakkoli, faktem zůstává, že červené víno nemá právě zanedbatelný vliv na krvetvorbu, především na množství červených krvinek. U anemických osob mohou přinést dvě deci kvalitního červeného opravdový užitek. My ostatní si dáme s přáteli skleničku na zdraví, protože je to opravdu a právě jen zdraví, na které má denní sklenička červeného vína příznivý vliv. A když si náhodou vaše přítelkyně polije červeným vínem nové šaty, rychle přiskočte a jako ostřílený kozák, který si ví se vším rady, pokapejte ihned skvrnu citronem a zasypte solí. Pak propláchněte ve vodě. Pokud zbude ze skvrny ještě trochu, snadno se již přepere.
P. S. S vínem nikdy nic nepřehánět! Jeho větší konzumace může být totiž velmi zrádná, neboť stále platí 7n urno veritas.
ČESNEK
Stejně jako jsem vychvalovala cibuli, musím totéž, možná i víc, učinit u česneku. Tato rostlina je totiž od dávnověku považována za jeden z nejušlechtilejších a nejúčinnějších léčebných dezinfekčních prostředků vůbec. Česnek má vynikající antibakteriální účinek, působí proti plynatosti, dezinfikuje střeva, je antimykotický, výborně uvolňuje zahleněné průdušky. Vyhání z těla
střevní parazity jako např. roupy či tasemnici, snižuje účinně krevní tlak a zmírňuje příznaky sklerózy. Pokud se denně cpete tučnými salámy a bůčkem, můžete to zachránit česnekem a cibulí. Budete sice smrdět jako pardál, protože česneková silice něco vydrží, ale na druhé straně velice posloužíte svým cévám. Trošku se dá zápach zmírnit vypitím sklenky mléka a rozžvýkáním pár zrnek anýzu, ale máte-li před důležitou schůzkou, raději ponechte konzumaci česneku až napotom. Vyskytují se ve vašem okolí lidé, kteří vám pijí krev? Zkuste svazek česneku nade dveřmi, ve středověku to na upíry docela dobře fungovalo.
ČOČKA
Hrách a kroupy, to je hloupý, říkali jsme jako děti ve školní jídelně, když na nás kuchařky přichystaly útok v podobě těchto neoblíbených poživatin. Zvláštní, když byla čočka, protesty se nekonaly. Proč taky? Nejenže je to výborná luštěnina, mnohem méně agresivní k našim útrobám než hrách, ale především obsahuje nezanedbatelné množství kyseliny křemičité. Pokud vám často teče krev z nosu, máte křehké nehty nebo vám padají vlasy, můžete myslet i na to, že trpíte nedostatkem této kyseliny. Cpěte se čočkou a pijte kopřivový čaj. Uvidíte, že se to srovná. Na Nový rok si uvařte čočku k večeři. Budou se vás celý rok držet peníze.
ČOKOLÁDA
Snad bych za celý svůj život napočítala na prstech jedné ruky lidičky, kteří neměli rádi čokoládu. Většinou ji lidé milují. Proč asi? Je voňavá, jemňoučká, slaďoučká, rozplývá se na jazyku, její mlsání přináší člověku příjemné pocity a chvíle pohody. Myslím, že takový kousek čokolády má v sobě mnohem více pozitiv než negativ. Dodá člověku rychle energii, aniž nějak významně zatíží trávicí orgány, jsou v ní minerály, tuky i sacharidy, v mléčných typech bílkoviny, občas rozinky či oříšky, burizony či sója. Chce mi snad ještě někdo tvrdit, že mlsání čokolády je nezdravé? Jistě, nebudeme se jí cpát na kila, ale řekněte sami, nestalo se vám někdy, že to byl právě kousek sladké čokolády, co vám spravilo náladu? Tak až budete mít někdy chuť na kousíček onoho sladkého potěšení, neváhejte dlouho. Uvažováním, jestli můžu nebo nemůžu, jestli ztloustnu či neztloustnu, si přivodíme jen stres, a ten nás poškozuje víc než čtvereček čokolády. A jestli máte přece jenom výčitky svědomí, tak si jděte zaběhat. Pořád je to lepší, než si něco neustále odpírat. Jediné, před čím musím varovat, je konzumace staré čokolády s bílým či šedavým povlakem. Tuto čokoládu nikdy nejezte, obsahuje totiž tropické plísně, a ty vaše tělo k životu opravdu nepotřebuje.