Ten den se jel nejdůležitější závod roku!
Sebevědomý nováček Blesk McQueen už se nemohl dočkat, až bude odstartováno. Kdyby vyhrál, získal by cennou trofej Zlatý píst, slávu a bohatství. McQueen nemyslel na nic jiného než na vítězství.
Jenže vyhrát v tomto závodě nebylo lehké. Totéž chtěli dokázat i King, slavný závoďák a několikanásobný vítěz Šampionátu o Zlatý píst, a také Chick Hicks, který často jezdil až na samé hranici pravidel. Chick býval věčně
druhý za Kingem a tentokrát to chtěl změnit za každou cenu.
McQueen měl odvážný plán: až všechny závodaky zajedou do boxů vyměnit pneumatiky, on bude pokračovat dál a získá tak náskok! Jenže takový risk se mu nakonec nevyplatil: BUM! V cílové rovince mu praskla pneumatika a King a Chick ho dojeli.
Pořadatelé si dávali s vyhlášením vítěze na čas. Ten váš tah odjel celý závod bez výměny pneumatik byl dost riskantní," řekl reportér McQueenovi.
,
Nelitujete, že nematé hlavního mechanika?"
„Ne," prohlásil McQueen pyšně, „protože já k závodění vůbec žádné mechaniky nepotřebuju!"
„Poslyš, Blesku," přitočil se k McQueenovi King, „bez dobrého týmu mechaniků nikdy vyhrávat nebudeš. V Šampionátu o Zlatý píst nezáleží jen na nás závoďácích...'
Vzápětí hlasatel oznámil výsledky: mrtvý závod! Tři auta projela cílem současně. Nezbývalo, nezjet rozhodující závod v Kalifornii.
McQueen byl hodně zklamaný. Kdyby mu nepraskla ta hromská pneumatika, nejspíš by závod vyhrál.
Večer přemluvil Macka, svůj náklaďák, aby ho odvezl rovnou do Kalifornie. Chtěl na tamější trati potřeno vat. ,Pojedeme celou noc," naléhal na Macka.
„To nezvládnu, Blesku," vzdychal Mack, ale McQueen ho nakonec přesvědčil, aby jel. Jenže na dálnici oba usnuli a Mack si vůbec nevšiml, že spící McQueen mu nedopatřením vypadl z návěsu.
Vylekaný McQueen se probudil uprostřed dálnice. Auta se kolem něho míhala jedno za druhým a troubila mu rovnou do obličeje. Zoufale mezi nimi kličkoval, až sjel z dálnice a ocitl se na staré Silnici 66, která vedla do Kardanové Lhoty. McQueen byl naneštěstí zvyklý jen
na závodní trať, a tak jel moc rychle. Brzy si ho všiml místní šerif a začal ho pronásledovat.
V Kardanové Lhotě nezvládl McQueen řízení a vrazil do plotu. Zpanikařil, pokoušel se šerifovi ujet, ale místo toho povalil sochu a úplně zdemoloval hlavní ulici. Nakonec zůstal viset zamotaný v telefonních kabelech. Páni! Slavný závodak R1ejfcMcOueen byl v pěkném maléru!
Druhý den ráno ho probudilo odtahové auto. „Kde to jsem?" lekl se McQueen. Rozhlédl se a že ho v noci odtáhli na vrakoviště.
Odtahové auto, které se jmenovalo Burák, se zazubilo. „Ty jsi ale legrační. Docela se mi líbíš.
Tohle je Kardanová Lhota, nejhezčí město okresu VýfukoV!"
McOiícvn se zahleděl přes plot na městečko. Viděl jen pár polorozpadlých budov, které mu vůbec nepřipadaly
krásné.McQueena odtáhli k soudu, kde ho přivítaly hněvivé výkřiky aut, která bydlela v Kardanové Lhotě. McQueen se zmateně rozhlížel. Copak nepoznávali slavného závoďáka?
„Jestli jsi opravdu spáchal včera v noci všechny ty škody," zaburácel soudce Doktor, „nechám tě shnít ve vězení."
„Počkejte," ozvalo se elegantní modré porsche. „Co kdyby ten auťák opravil silnici? Městu to pomůže."
,Tak dobrá, Sally," řekl Doktor modrému porschi, ,obžalovaný se odsuzuje k opravě silnice."
,To má být vtip?" zuřil McQueen. „Já musím do Kalifornie!'
Ale nedalo se nic dělat. Na Doktorův příkaz zapřáhl Burák McQueena k obrovité asfaltovačce Bessii a bylo to.
McQueena čekalo plno práce. Jestli chtěl stihnout závod v Kalifornii, musel si pořádně pospíšit. A závod byl pro McQueena tou nejdůležitější věcí v životě.
A tak McQueen vytočil motor na plné obrátky. Plesk! Pláč! Hroudy asfaltů lítaly na všechny strany.
Občanům města se to nelíbilo ani trochu. „Silnice vypadá příšerně,'' ?" zhodnotila McQueenovu práci Sally.
„Jako celé město," odpověděl McQueen a myslel si přitom, kdovíjak není vtipný. „Dohoda zněla, že tu
silnici opravíš, ne že bude vypadat ještě hůř než
předtím!" zabručel Doktor.
..Všechno to seškrábej a začni žňoví
..Hej, dědo, já nejsem buldozer," ušklíbl se McQueen. .Jsem závoďák." „Ohóó," zasmál se Doktor. „Vážně? Tak si dáme malý závod, ty a já."
„Když vyhraješ, můžeš jet a já opravím silnici," řekl Doktor. „Když vy hraj u já, opravíš silnici
tak, jak budu chtít." Všichni byli překvapeni. Jak mohl Doktor vyhrát závod proti McQueenovi? Auta se rozjela k Willyho skále za městem. Jakmile byl závod odstartován, McQueen vyrazil vpřed, až se za ním zvedlo mračno prachu. Zdálo se, že Doktor nikam nepospíchá.
„Pojeď za mnou, Buráku!" zavolal na odtahové auto. „Možná budeme potřebovat tvoji pomoc!'
A skutečně! McQueen nebyl zvyklý závodit na polních cestách a v první zatáčce vyletěl z trati přes útes rovnou do kaktusů. Au, to škrábalo! „Tak mám dojem, že Doktor věděl přesně, co se stane!' smál se Burák, když tahal McQueena z kaktusů.
Prohraný závod McQueena mrzel mnohem víc než to, že se musel vrátit a vyasfaltovat celou silnici znova. „Jezdíš stejně, jako opravuješ silnice... mizerně," řekl Doktor.
McQueen byl pyšný závoďák a nechtěl, aby o něm někdo tvrdil, že nic neumí.
,Já jim ukážu," bručel si pro sebe. „Já jim ještě ukážu.' A odhodlaně se pustil do práce.
Druhý den ráno měla Kardanová Lhota vzorně vyasfaltovanou hlavní ulici. Vypadala nádherně!
„Páni!" vydechla Sally. Dokonce i Doktor se tvářil spokojeně, ale mladému závoďáku stále tak docela nedůvěřoval. „Ještě to nemá celé hotové," řekl. „A kde vůbec je?"
Kam zmizel McQueen? Pilně trénoval u Willyho skály. Chtěl si projet zatáčku, kterou den předtím v závodě nezvládl. Doktor se musel usmívat, když viděl, jak se mu to stále nedaří.
„Když chceš jet na polní cestě doleva, musíš stočit kola doprava," poradil mu nakonec. McQueen počkal, až se Doktor nebude dívat, vyzkoušel jeho radu, ale kvůli své zbrklosti skončil zase v kaktusech.
Auta z Kardanové Lhoty si řekla, že když mají čerstvě vyasfaltovanou hlavní ulici, opraví také své obchody. A pustila se s nadšením do díla.
Sally viděla, jaký výsledek přinesla McQueenova poctivá práce městečku, a chtěla mu za to poděkovat. Pozvala ho k sobě do motelu, aby už nemusel spát na vrakovišti.
Večer lákal Burák McQueena ven. Závoďák netušil, co má odtahové auto za lubem, ale nechal se přemluvit a jel s ním na pole, kde bylo plno chrápajících traktorů.
„Převracet traktory je děsná švanda, uvidíš!" šeptal Burák. „Jen si musíš dát pozor, aby tě nechytil Frank!"
„Kdo je Frank?" zeptal se McQueen, ale Burák místo odpovědi zatroubil na klakson přímo před jedním ze spících traktorů. „Túúú!" Vystrašený traktor se převrátil a vypustil z výfuku obláček kouře. McQueen neměl klakson, a tak vytočil motor na plné obrátky. Deset dalších traktorů se strachy převrátilo! Burák a McQueen se smáli, ale pak se k nim přihnal obrovský kombajn!
„Rychle pryč!" křikl Burák. „To je Frank!"
Druhý den ráno McQueen nakoukl do Doktorovy zadní garáže. Ke svému překvapení tam našel ukryté tři Zlaté písty, nejcennější trofeje pro mistry závodních okruhů. Doktor musel být kdysi slavný závoďák!
McQueen Doktorovo chování nechápal. Pročpak se ten bývalý slavný závoďák usadil v takovém ospalém městečku? Později našel McQueen Doktora, jak trénuje u Willyho skály. Jezdil úžasně. Když si ale Doktor McQueena všiml, otočil se a rozjel se domů. McQueen ho sledoval až do garáže.
„Proč jste nechal závodění?" zeptal se McQueen Doktora.
„Já toho nenechal," odpověděl Doktor hořce. „Zbavili se mě!"
Doktora postihla při jednom závodě těžká havárie. A když byl připraven se vrátit, oznámili mu, že na jeho místo vzali talentovaného nováčka - zrovna takového, jako byl McQueen. Od té doby Doktor nedůvěřoval závoďákům.
„Dodělej svou práci a zmiz odsud," řekl McQueenovi.
McQueen pracoval na silnici celou noc. Auta mezitím dala do pořádku své obchody, vyleštila vývěsní štíty a rozsvítila neonová světla. Kardanová Lhota vypadala nádherně a auta byla na své městečko jaksepatří pyšná.
Jenže když se auta začala projíždět po hlavní ulici, aby >i tu krásu užila, objevil se nad nimi vrtulník a do městečka vtrhla smečka reportérů. Pátrali po zmizelém McQueenovi, kde se dalo, a teď ho konečně našli!
Mack také přijel.
.Je mi líto, že jsem tě tehdy na dálnici ztratil, Blesku," omlouval se. McQueenovi nezbylo než se s městečkem rozloučit. Mack ho naložil do návěsu a vyrazil s ním do Kalifornie na velký závod. Reportéři odjeli také. Auta z Kardanové Lhoty smutně pozhasínala neony. Jak nečekaně k nim McQueen přijel, tak také odjel.
Nastal den rozhodujícího závodu Šampionátu o Zlatý píst! King, Chick a McQueen čekali na startovní čáře. Jenže McQueen se nedokázal soustředit.
Musel myslet na své nové známé z Kardanové Lhoty.
Už chtěl závod vzdát, když tu uslyšel z palubního rádia známý hlas: „Blesku, přece jsem nejel takovou dálku zbytečně! Věděl jsem, že potřebuješ tým, a tak jsme tu s plnou parádou!" Ten hlas patřil Doktorovi!
Přivezl s sebou z Kardanové Lhoty tým mechaniků, aby McQueenovi pomohli vyhrát!
McQueen jel svůj nejlepší závod, ale když předjížděl Chicka, zákeřný
závoďák do něho narazil a vytlačil ho z trati do vnitřního pole. McQueen ale nezaváhal. ^ Vzpomněl si na radu, kterou mu Doktor dal u Willyho skály: „Když chceš jet na poli doleva, musíš stočit kola doprava." Vmžiku byl zpátky na trati a brzy se dostal do čela závodu!
Chick zuřil. „Rozhodně nebudu poslední," zařval a naboural přímo do Kinga. Šampión havaroval a McQueen strnul. Ta havárie mu připomněla Doktora. Nechtěl dopustit, aby King takhle skončil svou slavnou kariéru.
Několik centimetrů před cílem McQueen prudce zabrzdil a vrátil se ke Kingovi, aby mu pomohl dokončit jeho poslední závod.
„Jo! Hurá!" jásal Chick. „Vyhrál jsem!" Ale nikdo si ho nevšímal. Všichni povzbuzovali McQueena a Kinga. Pro všechny přihlížející byl vítězem McQueen, přestože se vítězství vzdal. Zachoval se jako skutečný šampión a Doktor na něho byl moc hrdý.
McQueen přestěhoval sídlo svého závodního týmu do Kardanové Lhoty. Doktor se stal jeho novým hlavním mechanikem a příležitostným partnerem do závodu. Ještě stále mohl nováčka leccos naučit. A McQueen byl -tastný, že je mezi dobrými přáteli.
neděle 12. srpna 2007
AUTA....
Štítky: Pohádky